Vtipy o pepíčkovi (143)

"Pepíčku, pročpak jsi přišel pozdě do školy?" "Protože jedna paní ztratila tisícikorunu." "A tys jí pomáhal hledat, viď?" "Ne, stál jsem na bankovce a čekal, až odejde."

Přijde Pepíček do řeznictví a ptá se prodavačky: "Máte mozeček?" "Ne." "Tak proto vypadáte tak blbě!"

"Proč jsou ryby němé, Pepíčku?" "Protože nejde mluvit s hlavou pod vodou."

Sousedka. "Kam jdeš, Pepíčku? Do školy?" Pepíček: "Jo, učitelce na nervy."

Pepíček říká mamince: "Maminko, děti se mi ve škole smějí, že mám velké zuby. Je to pravda?" "To víš, že není. Děti přeháněj. Ale teď už koukej zavřít pusu, abys nám nepoškrábal parkety."

Ptá se paní učitelka Pepíčka: "On už ti otec nepomáhá s úkoly?" "Ne, po poslední pětce se zhroutil!"

Pepíček jednou přišel domů a volá na maminku, ale nedočká se odpovědi. Vyjde do patra, nakoukne do ložnice a vidí, jak na posteli leží jeho tatínek a na tatínkovi sedí, a ne zrovna klidně, mladá posluhovačka. Tak se Pepíček potichu vytratí a jde si ven hrát. Před domem potká maminku, která táhne domů nákup. Hned jí povídá: "Mamí, mamí, hádej, co jsem viděl! Viděl jsem nahoře tatínka na posteli se služkou a..." "Pepíčku, zaraž. Nech si to na večer, až bude služka podávat večeři. Já na tebe mrknu a ty začneš vyprávět!" Pepíček poslechl. Večer u jídla maminka mrkla a Pepíček spustil: "Mami, když jsem přišel ze školy, našel jsem tatínka v ložnici se služkou. A dělali úplně to samé, co ty se strýčkem Karlem loni v létě na chatě."